Jak pomoci při DKK
Budu popisovat praxi jak pomoci psu s dysplazií, abychom nástup artrózy co nejvíce oddálili. Ovšem mějme na paměti, že každý pes je individuální a to nejen z hlediska charakteru, ale i pokud jde o reakci na to, jak se s ním zachází - každý je vnímavější nebo tvrdší, atd. Takže pragmaticky si zhodnotit jaký náš pes je, bývá velmi důležité pro jeho rehabilitaci.
Vzhledem k tomu, že pes musí být ochoten spolupracovat s námi, musíme vzít v úvahu jeho způsob života, jenž vede, abychom nezhoršili situaci a musíme upravit cvičení na možnosti našeho psa. Každý pes snáší jinak bolest, má jiný stupeň i způsob poškození kloubů.
My tímto cvičením neodstraníme artrozu, ale především chceme zvýšit kvalitu života našich psů, zpoždění vývoje artritidy, která se nakonec dysplastickým psům nevyhne. Máme za sebou již 11 roků života s velmi těžce postiženým psem, který měl prognózu života do dvou let. Bude jí brzy 11 roků a i když již chodí těžce, chodí a zajímá ji celý svět. Nejdůležitější věta:. Nečekejte zázraky, musíte několik měsíců pomalu postupovat na vrchol, než se ukáží první výsledky. Tak jdeme na to!
1. Je nutné budovat svaly!! Nejlepší způsob, jak budovat svaly je pohyb ve vodě, ale ne všichni tuto možnost mají. Pokud jste laici, je důležité znát několik věcí.
Zpočátku pes nemusí plavat, jen chodit ve vodě - má to velmi příznivý vliv na stavební bloky svalů, pohyblivost kloubů. Tato "procházka" nebo plavání by měla být tak 3-4 krát týdně. Čas přizpůsobíme psovi a jeho stavu. Nicméně obvykle se doporučuje 20-30 minut. Na začátku ovšem začínáme s daleko menším časovým úsekem. V případě velmi ledového počasí bychom měli čas úměrně zkrátit, popřípadě při mrazech u psů s již velkou artrozou vynechat na čas úplně. Bohužel, pak budeme muset začít zase od začátku.
2. Chůze – chodíme po různém povrchu, ideální je písek. Ti, kteří se nacházejí v blízkosti pláže to mají snadné - chůzi v měkkém písku mají psi rádi a posilují tím svaly. Vhodná je i vysoká tráva - pes zvedá tlapy a tím trénuje svalstvo. Obecně - chůze NESMÍ být omezena, pouze je přizpůsobena potřebám psa. Spousta lidí si myslí - můj pes má dysplazii .. chudák - nebudu na něj tlačit, a to je, bohužel, hřebík do rakve. Pes musí mít pohyb! Opakem posilující chůze jsou tvrdé povrchy, které zabraňují „pružení“ a klouby dostávají poměrně tvrdý náraz při každém kroku. Pokud je to možné, betonu, asfaltu apod se raději vyhýbáme. Rovněž led v zimě je pro psy s dysplazií nebezpečný, stejně tak vysoký sníh.
3. Změny chůze - mnoho majitelů psů s dysplazií neví, že pes by měl alespoň po 30min chůze změnit tempo (pomalý, trochu rychleji, klus). Nebo zastavit a udělat masáž, která stimuluje svaly. Vše v rozumných mezích, samozřejmě.
4. Překážky – použít se dají skočky z agility – nebo cokoliv, co se tomu podobá. Překážky pro agility (tyče) necháme na zemi - vedeme psa – a necháme jej vše jen překračovat na zemi. Postupem času si můžeme vyzvednout překážku – ovšem tak, aby pes neskákal, ale chodil – jen musí zvedat nohy - tady opět máme lepší pohyb kloubů, lepší souhru svalů. Takový malý „parkur“ si dovedeme jistě udělat sami na zahradě. My využívali i lesa, kde jsme psa vodili přes nízké popadané kmeny apod.
5. Masáže – musíme být opatrní, protože můžeme poškodit našeho psa. Je dobré, absolvovat některý z kurzů tak, abychom psovi opravdu pomohli a ne ublížili. Někteří z vás jistě najdou v okolí už i psího fyzioterapeuta. Masáže nejsou pro zvýšení svalové hmoty! Pouze pro relaxaci a ulevují od bolesti. Nezvládnutá masáž může škodit!!
6. Chůze po schodech - V praxi se schodům co nejvíce vyhýbáme, pokud to jinak nejde, alespoň je „změkčíme“ kobercem apod. Nejhorší varianta jsou kluzké schody (lakované dřevo apod).
7. Šikmé plochy - do kopce - vyžaduje větší důraz na zadní straně, proto zadní svaly pracují více. Sestup - cvičíme dopředu, pes sestup zmírňuje, či-li zatěžuje přední svaly, Vzhledem k tomu, že šikmé plochy stejný tlak vyvíjí i na klouby, využíváme šikmých ploch s velkým důrazem na povrch – nejlépe přírodní prostředí. Pro těžce postižené psy musí mít šikmé plochy menší úhel.
8. Slalom – na vycházkách do lesa používáme tzv. osmičky - procházku kolem stromů. Můžeme si pomoci i na zahradě tyčemi, židlemi, apod. – je to cvičení rovnováhy, zpevnění svalů - pes se naklání a natáčí vlevo a vpravo a tím stimuluje více svalů.
Hodně z toho můžete udělat sami na pravidelných procházkách nebo doma. Samozřejmě - ne všechno najednou, musíme udržet zdravý rozum. Každý pes by měl mít individuální sadu cvičení, a to přizpůsobenou na svoje potřeby. Lépe několik, aby jste mohli měnit cviky podle potřeby. Bydlíme teď na horách, tak máme i tzv. zimní sadu – bludiště (cestičky) ve sněhu za domem, které po celou zimu naší dámě pravidelně udržujeme tak, aby svalstvo nestačilo za zimu tolik ochabnout.
