Herpes virus

Charakteristika onemocnění.

Za pojmem „herpes virus“ se v prvé řadě skrývá představa, že se jedná pouze o infekční úmrtí novorozených štěňat. Jako takový byl totiž poprvé popsán.  Ve skutečnosti je to  je akutní a celoživotní virové onemocnění především pohlavního a dýchacího aparátu. Nemocní jedinci si nesou nemoc po  celý svůj život a to bez vnějších příznaků a také jej celoživotně šíří.

Virus nejčastěji napadá respiratorní a genitální aparát. Typická je pro toto onemocnění dlouhodobá, často celoživotní infekce.

Dlouho se předpokládalo, že je  nemoc v populaci málo rozšířena. Ovšem dnes již se často začíná objevovat názor, že opak je pravdou. Dokonce Anglie v některých materiálech uvádí, že je možné počítat až s 80% nakažené populace, běžně se setkáme s číslem okolo 40%.

V případě štěňat je to v zásadě šokující stav celého vrhu , který se odehraje tak rychle , že chovatel ani nestihne zjistit vlastně co se s vrhem děje. I zkušený chovatel jen zírá, jak mu odchází štěňátka za podivných příznaků.

Infekce březích fen

Herpes virus vyvolává u fen záněty vagíny. Virus může přecházet přes placentu do plodů, výsledkem je odumření plodů, jejich vstřebávání,  předčasné potraty a narození slabých, i když životaschopných štěňat.

Diagnostika

V krvi je možno po prodělání infekce zjistit přítomnost protilátek. Pokud má pes v sobě protilátku herpesu, je jasné, že se již s virem setkal – tudíž je pravděpodobně nakažen a bude jej přenášet.

Přenos

Přenos a vylučování viru Herpes je jakoukoliv tělní tekutinou – při olizování, krytí a paradoxně i  kojení. Virus je vylučován nosními sekrety, slinami a sekrety z genitálií. Fena může být infikována již při prvním kontaktu se psem, sama nemoc zvládne často velmi dobře, ale nebezpečí pro štěňata je velmi vysoké. V počátku březosti může fenka na základě infektu plody vstřebat a nebo po 35. dnu potratit. Nejčastějším způsobem infikování štěňat je porod, kdy štěňata procházejí porodními cestami a nebo nákaza těsně po něm, od matky. Infekce se díky úzkému kontaktu feny se štěňaty rychle rozšiřuje

Projevy onemocnění

Inkubační doba je 3-7. dní.

Štěňata nakažena do 7.dne života ve 100% případů hynou. Příznaky u novorozených štěňat: průjem, zvracení, apatie, nechutenství, výtoky z očí a nosu, dušnost, štěňata bolestně naříkají (vydávají nepřetržitě bolestné skřeky), někdy mají vyrážku a to vše je bez teploty. Hynou do 48 hodin.

Infekce štěňat mladších než 3 týdny má obvykle vážné následky,  často se smrtelným koncem. Charakteristické jsou nekrózy v plicích, játrech a v ledvinách a záněty nervů. Účinná terapie není dosud známa, ale občas se uvádí, že zvýšení teploty může snížit úmrtnost štěňat, ovšem infekci si pravděpodobně ponesou po celý život

Štěňata nejsou schopna do stáří asi 2 týdnů dostatečně udržovat svou teplotu a vzhledem k tomu, že viru se daří při 35-36°C, je možné ovlivnit průběh onemocnění hlavně zvýšením teploty prostředí alespoň na 36-37,7 °C při vlhkosti 45-55%.

U mladých štěňat jsou projevy nemoci mírnější a některá mohou přežít, i když je možný masivní výskyt neurologického postižení.

Štěňata nakažená mezi třemi a pěti týdny stáří se  infekce většinou projeví mírným zánětem dýchacího aparátu, který ale může být komplikován jinou infekcí nebo omezenou schopností tvorby protilátek. Infikovaná štěňata jsou apatická, přestávají sát a mají nižší tělesnou teplotu. Rýma, tečkovité krevní výlevy na sliznicích a puchýřky na sliznicích tváří, vulvy nebo předkožky jsou další doprovodné příznaky tohoto onemocnění

U starších štěňat a dospělých jedinců, může infekce proběhnout skrytě, ale pes je nakažen a infekční po celý zbytek svého života. Bývají často puchýřky na sliznicích pohlavního aparátu. Ovšem často není tento virus vůbec rozpoznatelný a nezpůsobuje psu žádné potíže,

Herpes virus také vyvolává u fen záněty vagíny. Virus může přecházet přes placentu do plodů, výsledkem je odúmrť plodů, jejich vstřebávání,  předčasné potraty a narození slabých, mnohdy nevyvinutých i když životaschopných štěňat.

Byla rovněž prokázána i oční forma, kdy těžké oční záněty byly pozorovány u  narozených štěňat infikovaných herpes virem

Prevence

Základní prevencí je očkování. Fenkám se aplikují dvě dávky. První v průběhu říje a nebo 7-10dní po krytí, lépe je ale v průběhu říje. Druhou dávku dostane fenka 1-2 týdny před porodem. Očkování je nutné provádět při každé graviditě!

Virus je také velmi citlivý na dezinfekční prostředky. Tudíž je třeba zachovávat přísná hygienická pravidla u novorozených štěňat -  nepouštět k nim cizí lidi, především lidi co sami mají hodně psů, nechodit ke štěňatům bezprostředně po návratu z kynologických akcí a pod.

Přenos nákazy vzduchem u dospělých psů je klinicky málo rozlišitelný. Pes nemusí získat herpes pouze při pohlavním styku, ale může se nakazit vdechováním kontaminovaného vzduchu. Je velmi složité vyhnout se tomuto viru v prostředí, ale je možné výrazně omezit možnost nakažení. Vyměníme oděv než přijdeme do styku s jakoukoliv březí fenou nebo štěňaty.  Podložky či deky používané důkladně a často pereme a hlavně nestřídáme mezi jedinci. Rovněž se dá požadovat od druhé poloviny chovného páru potvrzení o krevním testu.

Použitá literatura:

Gaskell, R.; Willoughby K: Herpesviruses of carnivores , Veterinary Microbiology,

Müller S.; Truyen U.; Hermanns W.; Herpesvirusinfektion bei einem Hundwelpen, Kleintierpraxis,

Floss J.L.; Hardin D.K.: Diagnosis, trating, and preventing canine abortion, Veterinary Medicine,