Chovný pár - výběr podle rodokmenu

Analýza rodokmenu u otce a matky před rozhodnutím k chovu byla vždy jedním z nejlepších způsobů, jak pochopit silné a slabé stránky chovného páru. Dobří chovatelé používají tento přístup po staletí, aby výsledky vedly ke zlepšení chovu. Tento úspěšný zvyk bohužel nedávno ustoupil v důsledku  konkurenční povahy hospodářské soutěže.

Nové metody spolu s lepšími nápady nahradily starý způsob analýzy rodokmenů a i když se občas objevilo zlepšení, nedostatek informací často ovlivnil očekávaný výsledek. Skutečným problémem zůstaly konkrétní informace o bezprostředních předcích.

Nejvíce populární přístup k analýze je zapojení 14 předků v první až třetí generaci. Tento postup má stanovit důkladný pohled na znaky a vlastnosti. Technika se nazývá "hloubka rodokmenu", což znamená, že analýza obsahuje předky v prvních třech generacích. Když otec matky  lepší svoje potomstvo, je to důvod, proč jej můžeme použít. Ale když se tak nestalo, mělo by chovatele zajímat, jestli je to ten pravý výběr. Jádrem tohoto problému je nejistota ohledně přenašečů - zdraví, povaha, barvy....

Středobodem plánovaného chovu jsou ovšem znalosti o sourozencích!! - či-li problémy mohly vzniknout právě v důsledku nedostatečných informací.

RODOKMENY ANALÝZA

Zkušenosti ukazují, že nelze se zaměřit  na jména a tituly předků, neboť tyto skutečnosti nejsou dědičné a tudíž nejsou žádnou výhodou - jsou jen víceméně souhrou náhodných činitelů.

Je dobré se zaměřit tedy na dědičné vlastnosti bezprostředních předků (14) a pokud možno ještě lépe, i na jejich sourozence.

Sourozenci každého předka slouží jako ukazatelé, které  znaky a vlastnosti se v jejich rodokmenech nejčastěji objevují. Tento závěr je založen na skutečnosti, že sourozenci sdílejí

stejné rodiče a tudíž pravděpodobně i stejný gen. Pracovat s touto verzí znamená najít  silné a slabé stránky nositelů požadované nebo nežádoucí genové informace.

Když jsou tedy do analýzy zahrnuti i sourozenci, nazývá se tato technika "šířka rodokmenu" a je to nejlepší způsob, jak využít informací v rodokmenu.

Symboly rodokmenu jsou znázorněny na obr. 1, kde jsou dva

odchovy (a-b a c-d). Kódování každého předka (symbol) je jednoduché. Čtverce jsme použily k reprezentaci samce a kruhy pro feny. Tabulka ukazuje nejen velikost vrhu a pohlaví, ale také poskytuje spolehlivý způsob, jak sledovat geny, předávané z jedné generace na druhou. Tento přístup rozšiřuje analýzu a činí informace o mnohem užitečnější. Specifické rysy a nemoci jsou barevně kódovány. Například, onemocnění srdce by

mohlo být barevně modré, dysplazie kyčelního kloubu oranžová, cystinurie - červená, atd. Chovatel určuje tyto barvy a

měl by je studovat. Nositelé jsou kódováni s tečkou stejné barvy, která byla použita ke kódování postiženého jedince. Barevné kódování znaků, nositele a postižených jedinců dělá analýzu více vizuální. V této ilustraci symbolů jsou jedinci s nemocí ("g" a "I") kódovány celé červeně a nositelé (a, b, c, d), jsou kódovány s červenou tečkou, ostatní jedinci jsou vedeni jako neznámá informace (pozor je to potomstvo, ne klasický rodokmen).

OBRÁZEK -  RODOKMEN

Jestliže tedy režim nemoci ukazuje, že oba rodiče byli přenašeči, musíme počítat s rizikem, že u potomků budou mimo zdravých jedinců a přenašečů i jedinci nemocní. V tom případě bychom měli žádat o vyšetření celého potomstva nebo alespoň chovného páru na danou nemoc.

Pokud použijeme, třeba v důsledků nedostatku informací, k chovu postiženého jedince (g nebo i) bude celé výsledné potomstvo přenašečem.

Doplněním jiných barev (vloh) se obvykle ukáže,jaký genetický trend může spojení prezentovat. Tím, že se budeme orientovat i na  sourozence, na známé přenašeče a přenašeče podezřelé, je pravděpodobnost, že se vyhneme většímu počtu chyb.

KVALITA INFORMACÍ

Co udělá rodokmen, jeho hloubku i šířku ještě užitečnější, je vizuální obraz silných a slabých stránek sledovaných jedinců (14), včetně jejich sourozenců. Zde je vždy nejlepší osobní zkušenost. Nemáme-li ji, hledáme raději video před fotografií. S dnešní technologií jde každá fotografie upravit nebo je použita jen ta, která vystihuje přednosti psa a zakrývá nedostatky. Může pomoci i informace od kvalitního chovatele, ale ta musí být použita s hodně velkou tolerancí, spíše jako doplňující informace.

Před každým rozhodnutím bychom si měli položit několik základních otázek pro lepší a kvalitnější rozhodování:

1. Jaké problémy je třeba řešit v mém chovu?

2. Jsou v rodokmenu tzv. letadlové lodě?

3. Jakou chovnou metodu použiji? (inbreeding, chovatelskou linii nebo klasické křížení).

4. Jaké zdravotní testy jsou k dispozici?

I když chovný pes nebo chovná fena jsou jedinci s mnoha tituly a jejich zdravotní výsledky jsou dobré, zájem zlepšení u jejich potomků by měl chtít každý chovatel.

Přemýšlejte o příkladu:

chovateli, kterému jde  o plánování chovu, zúžil výběr na dva nejúspěšnější  chovné jedince.

Oba jsou vynikající ve výstavním  kruhu a oba jsou považováni za top vítěze. První se nazývá chovný pes "X" - je TOP se zdravými výsledky. Má pět sourozenců, tři jsou nekvalitní a mají stejnou vadu "abc", a jiný má obávané nemoci. Druhý chovný jedinec se jmenuje "Y". On má rovněž pět sourozenců. Čtyři mají dobrou stavbu těla,  s vynikajícími výsledky ohledně zdraví a dobrý temperament.  Volba mezi nimi se stává méně komplikovanou, neboť se opravdu jedná o zlepšení. Ovšem pokud o sourozencích "Y" nemáme žádné informace nebo mnoho informací o závažných problémech, stává se volba silně nekvalitní, bez velkých předpokladů o zlepšení potomstva.

Toto zkrácené vysvětlení hloubky a šířky PP zdůrazňuje potřebu sbírat správné druhy informací o jednotlivých předcích chovného páru. Ti, kteří používají tento postup dojdou daleko dříve ke kvalitě odchovaných jedinců ve svém chovu a budou produkovat kvalitní štěňata podle svého záměru, ne pouhou náhodou.

Použitá literatura:

Carmen Battaglia. "Breadht of pedigree"

Bell, Jerold, S. "Developing Healthy Breeding programs",